Kdo měl nápad otevřít si Muzeum LEGA?
Zrovna nedávno jsme si položili tuto otázku s manželem. A s úsměvem jsme zavzpomínali. Začalo to nerudovsky: „Kam s ním?” – myšleno s tou spoustou Lega doma. To na nás vypadávalo úplně všude: jídelní stůl neexistoval, obývací pokoj byla dílna, ložnice jedna velká expozice a všude bedny se zabalenými modely. A tak jsme podali žádost na stavební odbor, zda bychom mohli přistavět místnost k našemu domu. Souhlas jsme nedostali. „Tak si pronajmeme nějakou stodolu, kde si budu modely schovávat,“ řekl manžel. A pak dodal: „A proč bych já vlastně svou sbírku neukázal lidem?“ – a tak to všechno začalo.Kdy ses potkala poprvé s touto stavebnicí?
V patnácti letech, těsně po revoluci, jsem mohla jet poprvé za „kapitalistické” hranice ke své sestřenici do Švédska. A můj dárek z této cesty, pro tenkrát čtyřletého bratra a pětiletou sestru, byl kyblík Lega. Už tehdy jsem pochopila, jakoukoli reklamou z České republiky na Lego nedotčená, že tohle je hračka, která je nejlepší! Pro holky i pro kluky. Ten kyblík s kostkami pak, po dvaceti letech, dal můj bratr manželovi do sbírky. V současné době si stejný startovací kyblík v obchodech s Legem mohou koupit i dnešní děti. Lego je nepřekonatelné.Přečtěte si celý rozhovor na webu asenior.cz.
