LEGO® Blog

LEGO® Creator 10276 Koloseum , jeden z divů světa LEGO®

Římské Koloseum, jedna z ikonických dominant věčného města. Vrcholný skvost antické architektury s nevyčíslitelnou hodnotou. Možnost stát se součástí historie dává jeden z největších modelů LEGO®.

Historie ožívá

13. listopadu 2020 představila společnost LEGO® model Kolosea z kolekce LEGO® Creator Expert, který se kromě svých propracovaných detailů mohl pyšnit především tím, že byl v té době vůbec největší ze všech modelů. Tvoří jej celých 9 036 dílků. K letošnímu roku (2022) se co do počtu dílků řadí až za LEGO® Creator10294 Titanic (9090 dílků) a LEGO® Art 31203 Mapa světa (přes 11 000) na třetí místo. Přesto je model Kolosea se svými rozměry úctyhodný kousek. Na výšku měří přes 27 cm, na šířku 52 cm a do hloubky celých 59 cm. Bezesporu se tak stane dominantou v každé sbírce.

Přestože je LEGO® Creator 10276 Koloseum vskutku rozměrným exemplářem, jeho lehkost dovoluje model snadno zvednout, otáčet a kochat se tak všemi neuvěřitelně propracovanými detaily. Model s přesností kopíruje všechny typické architektonické prvky historické stavby, včetně jejího důmyslného podzemního komplexu chodeb a okolí Kolosea zdobeného olivovníky.


Třípatrový model stojící na oválném podstavci uchvátí svými kultovními oblouky, sloupy v dórském, iónském i korintském stylu a atikovým podlažím zdobeným korintskými pilastry. Jeho design nadchne nejen fanoušky LEGO®, ale i milovníky architektury a historie. Pokud je pro vás stavění setů LEGO® ten pravý relax, model LEGO® Creator 10276 Koloseum vám díky své velikosti slibuje celé hodiny plné odreagování.

Součástí modelu je brožurka, kde mimo návodu k sestavení naleznete i zajímavosti o konstrukci a historii Kolosea. Pojďme si ale i my povědět něco zajímavého o nejslavnější aréně antického světa. Pochopíme tak proč si právě ona zasloužila stát se (alespoň na nějaký čas) největším modelem stavebnice LEGO®.

Chlouba římské civilizace

Koloseum je největší amfiteátr, který byl kdy postaven. Nachází se v samotném srdci Říma, což je pro amfiteátry nezvyklé. Většinou byly budovány na periferiích měst. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, Koloseum nemá pravidelný kruhový tvar, ale je mírně zploštělé a v nejširší části měří 188 metrů. Na výšku měří úctyhodných 48 metrů. Tvrdí se, že Koloseum mohlo pojmout až 87 tisíc diváků, ale novější odhady jsou o něco nižší. Podle nich se jich do Kolosea vešlo “pouze” asi 50 tisíc.


Koloseum je proslaveno především gladiátorskými zápasy, ale užívalo se také k různým oslavám. Například tzv. „munera“ byla událost, kterou pořádali významní občané. Měla silný náboženský charakter. Demonstrovali jimi svou prestiž. Často se prostor arény přetvářel a zdobil, aby vypadal jako divočina a následně se zde konaly lovy. Časté byly i souboje samotných zvířat.

Koloseum sloužilo i jako divadlo a konaly se zde také rekonstrukce slavných bitev. Písemné zmínky dokonce naznačují, že v raných dobách Kolosea byla aréna napuštěna vodou z blízkého akvaduktu a probíhaly tak rekonstrukce námořních bitev.

Aréna a hypogeum

Arénu tvořila plocha 83 na 48 metrů dřevěné podlahy pokryté pískem (harena, arena = latin. písek). Z původní podlahy se dodnes dochoval jen zlomek. Na druhou stranu hypogeum, dvoustupňová síť podzemních tunelů a jeskyň pod arénou, je poutavou součástí konstrukce do dnešních dnů.


Sklepení sloužilo jako prostor pro gladiátory a zvěř před zahájením soubojů. Přímo do arény z něj vedlo osmdesát různých šachet. Hypogeum však bylo tunely spojeno také s různými budovami nacházejícími se mimo Koloseum. Například gladiátoři přicházeli zvláštním tunelem z kasáren a tunelem od stájí byla dopravována zvířata. Zvláštní tunel pak patřil císaři, aby se vyhnul davům na povrchu.

Technologickou důmyslnost celého komplexu představovaly soustavy kladek, platforem a výtahů, kterými se na scénu efektně dopravovala zvířata, kulisy a další součásti scény. Existují i záznamy o různých hydraulických mechanismech. Byl to skutečný technologický výkvět té doby.

Zasedací pořádek

V římské společnosti existovala přísná hierarchie, která byla patrná na rozmístění společenských vrstev v hledišti. Speciální boxy na severním a jižním konci hlediště poskytovaly nejlepší výhled a byly vyhrazeny panovníkovi a tzv. vestálkám (panenské kněžky). Na stejné úrovni se nacházely prostory pro senátory. Nad nimi sedávala šlechta druhého řádu s jezdci a o řadu výše řádní občané.

Vyšší řady hlediště patřily chudším vrstvám. Některé skupiny měly zvláštní vyhrazený prostor. Patřili k nim například učitelé, vojáci, kněží, písaři nebo významní návštěvníci ze zahraničí. Zcela na vrcholu Kolosea byla galerie vyhrazená pro nejchudší obyvatele a otroky. Některým byl však vstup do amfiteátru zcela zapovězen. Hrobníci, herci nebo bývalí gladiátoři měli smůlu.


To bylo však Koloseum v jeho nejslavnějších dobách. Jaký je ale jeho celý příběh?

Koloseum, z klenotu kamenolom

Roku 64 našeho letopočtu zasáhla Řím velká tragédie v podobně dravého požáru, který mimo jiné zpustošil městskou čtvrť, kde nyní Koloseum stojí. Mnoho lidí věří, že požár nechal založit tehdejší krutý císař Nero, ačkoliv to nikdy nebylo spolehlivě prokázáno. Ať tak či onak, velkou část ohněm poničeného území zabral a prohlásil za svůj majetek.

Na budoucích základech velkého Kolosea si megalomanský císař nechal postavit obrovský palác s umělým jezerem a třicetimetrovou bronzovou sochou sebe samého. Krátce na to však Nero zemřel. Socha byla stržena a jezero bylo zasypáno. Psal se rok 68 našeho letopočtu a nastává období, které je známé jako “rok čtyř císařů”. Během následujících dvanácti měsíců se totiž v čele římského impéria vystřídali čtyři císaři.

Tuto éru mocenského chaosu ukončil až nástup císaře Tita Flavia Vespasiana, obecně známějšího jen jako Vespasianus. Jeho vláda trvala deset let, ale mnoho informací o ní se nám nedochovalo. Výjimkou však byly odvážné architektonické projekty, mezi nimiž bylo i slavné Koloseum.


Jako vhodné umístění pro obrovský amfiteátr bylo zvoleno téměř čerstvě zasypané jezero na půdě uloupené Neronem. Důvodem pro jeho výběr mohlo být právě symbolické navrácení ukradené půdy zpět veřejnosti v podobě gigantické společenské stavby.

Samotná stavba Kolosea začala někdy mezi lety 70 až 72 našeho letopočtu a trvala pouhých osm let. Tehdy se mu však ještě neříkalo Koloseum (tento název se uchytil až ve středověku) nýbrž Flaviovský amfiteátr podle druhého jména císaře Vespasiana. Ten nechal amfiteátr postavit za peníze, které mu náležely z válečné kořisti. Do jisté míry je tak Koloseum i památníkem, který připomíná velká válečná vítězství římské říše.

Tou dobou však ještě Koloseum nemělo známý důmyslný komplex sklepení a tunelů pro gladiátory a zvěř, který můžeme znát například z filmů a který je zpracovaný i v modelu LEGO® Koloseum. Ten nechal zbudovat až Vespasianův syn Domitius, který zároveň završil i jiné úpravy Kolosea, které zahrnovaly třeba rozšíření hlediště o galerii posazenou na vrchol Kolosea.


Samozřejmě má historie Kolosea i svou stinnou stránku. Písek arény se stal místem skonu statisíců gladiátorů, otroků, odsouzených zločinců a v dobách pogromů i pronásledovaných křesťanů. Zprávy o posledních gladiátorských zápasech pochází z roku 435. Zlatá éra Kolosea se chýlila ke konci.

Během středověku byla aréna přebudována na hřbitov a prostory v arkádách pod hledištěm byly přeměněny na dílny a obytné prostory k pronájmu. Změna přišla až roku 1200, kdy se Koloseum stalo majetkem rodu Frangipani. Koloseum bylo obehnáno zdí a pravděpodobně bylo využíváno jako zámek.

V roce 1349 Koloseum vážně poškodilo zemětřesení a jeho vnější strana se zřítila. Trosky byly odvezeny a použity na stavbu paláců či nemocnic po celém Římě. Od té doby bylo Koloseum postupně rozebíráno na stavební materiál a stal se z něj tak v podstatě kamenolom.

Přítrž tomu učinil až papež Benedikt XIV. v roce 1749. Koloseum prohlásil za posvátné místo, neboť v jeho aréně došly svému osudu zástupy pronásledovaných křesťanů. Následující papežové pak organizovali různé restaurační práce a stabilizace stavby.


Koloseum dnes

Není překvapením, že Koloseum je jednou z nejnavštěvovanějších památek Říma, kterou ročně navštíví tisíce turistů. Na přelomu tisíciletí si jeho zhoršující se stav vyžádal nákladné rekonstrukce a část podlahy byla předělána.

Koloseum i dnes disponuje skvělou akustikou. Pro pravidelná vystoupení vzhledem ke svému stavu však vhodné není. Častokrát ale tvořil pozadí při živých vystoupeních. Jen několika vyvoleným se podařilo vystoupit přímo v interiéru Kolosea. Byli jimi například Elton John nebo Paul McCartney.

V roce 2007 bylo Koloseum zvoleno za jeden z nových sedmi divů světa a v posledních letech se stal vzhledem k jeho historii symbolem mezinárodní kampaně za boj proti trestu smrti. V roce 2000 se před Koloseem konalo několik demonstrací. Město jako gesto solidarity od té doby mění noční osvětlení Kolosea. Obvykle je osvětleno bíle, ale pokud je někde ve světě někdo osvobozen od trestu smrti či je jeho trest zmírněn, je Koloseum osvíceno zlatě.

Pár zajímavostí na závěr

  • Na základní konstrukci bylo použito 100 tisíc krychlových metrů vápence.

  • K oslavě otevření Kolosea byly uspořádány tzv. inaugurační hry. Trvaly nepřetržitě sto dní.

  • Koloseum bylo možné zakrýt obrovskou plachtou, která chránila před deštěm nebo přímým sluncem.

  • Do Kolosea se vozilo tisíce exotických šelem a jiné zvěře z velkých dálek. V jejich srsti se do Kolosea zanesla semínka cizokrajných rostlin, která zde vyklíčila. V Koloseu tak bylo nalezeno přes 350 druhů rostlin, které nemají nikde v Římě přirozené prostředí.

  • Na vstupném Koloseum průměrně utrží asi 40 milionů eur. Jeho údržba a opravy si ročně vyžádají 100 milionů eur.

Nezapomeňte se také podívat na designérské video o modelu LEGO® Koloseum, ve kterém spatříte mnoho dalších detailů a dozvíte se další zajímavosti o tvorbě tohoto skvostu.


Prohlédnout si můžete i další exkluzivní sety nebo stavebnice na téma stavby přímo v našem e-shopu Muzea LEGA.
LEGO® Creator Expert